V těchto dnech si připomínáme výročí prvního významného vystoupení československých legií na východní frontě. Bitva u ukrajinské obce Zborov proběhla 1. – 2. července 1917 a stala se v meziválečném období symbolem příkladného hrdinství československých vojáků, na jejichž počest byly postaveny mnohé pomníky, napsány knihy a natočen film.

Legionářské střelecké brigádě o síle asi 3500 mužů se podařilo prorazit přes čtyři linie rakousko-uherské armády, postoupit až do hloubky asi 5 kilometrů a získat velký počet zajatců a válečného materiálu. Úspěchu dosáhla i přes velmi slabou výzbroj, nedostatek kulometů a zcela nedostatečnou výstroj vojáků.

Z historického hlediska je bitva výjimečná tím, že s ní jsou spojování hned tři budoucí českoslovenští prezidenti. T. G. Masaryk její průběh sledoval z Petrohradu pomocí telegramů a válečných vývěsek, Ludvík Svoboda do ní přímo zasáhl jako legionář. Na opačné straně fronty se jí jako příslušník rakousko–uherské armády měl zúčastnit Klement Gottwald.

Zborovská bitva byla součástí takzvané Kerenského ofenzívy a výrazný úspěch československých jednotek přiměl ruskou prozatímní vládu ke zrušení veškerých omezení při formování nových jednotek z českých a slovenských zajatců. Tímto okamžikem vpodstatě začala systematická výstavba československých legií. 8. července 1917 byly v Boryspilu nedaleko Kyjeva položeny základy 2. československé divize a 9. října 1917 byl vydán rozkaz o vytvoření československého armádního sboru. Do konce uvedeného roku existovalo československé vojsko nejen v Rusku, ale začalo se utvářet také ve Francii a v Itálii.

Autor: Viktor Sliva