Na začátku listopadu vyrazili studenti čtvrtého ročníku, budoucí velitelé bojových jednotek, na výcvik do VVP Březina. V celém výcvikovém prostoru panovala všudypřítomná mlha, která sice nečinila problémy při pondělní přípravě, ale způsobovala obavy velitelům, jak bude v úterý vidět na terče. Úterní ráno pak vojáky řádně prověřilo. Nejdříve při střelbě z kulometů, sice již pomalu vyřazovaných z výzbroje AČR a často i podceňovaných pro svoji zastaralou konstrukci, nicméně vojáci zjistili, že ani ve stoje není žádný problém terče ve vzdálenosti 500 metrů z UKL vz. 59 zasáhnout. Výcvik byl přerušen pouze dalším výcvikovým úkolem studentů – házením ručních granátů, které řídil osobně vedoucí katedry.
Kromě samotného výcviku dostali vojáci také jasný návod, jak mají tato zaměstnání vypadat, až je za rok a půl budou sami organizovat na útvarech, kam nastoupí. Nocí pak zněly výstřely z útočných pušek použitých v kombinaci s laserovými značkovači a prostředky nočního vidění. Přes naprosto tmavou noc a všudypřítomnou mlhu osvětlovalo ocelové terče uspokojivé množství ohnivých záblesků ze střel, které se o ně tříštily. První střelby v noci jsou pro každého vojáka zážitek, na který dlouho nezapomene. Po jejich skončení následoval pěší přesun do srubového tábora, čištění zbraní a optiky a rychle spát.
Další den výcviku byl zaměřen na taktickou přípravu. Řídili ho velitelé s letitými zkušenostmi z praxe u mechanizovaného vojska a navíc byl obohacen využitím moderních systémů SAAB, který dokáže nepřátelský zásah zaznamenat i na 400 metrů. Výcvik probíhal na úrovni četa. Uřídit takovou jednotku vyžaduje zkušenosti a výrazné schopnosti. I přes viditelnou snahu všech cvičících bylo zřejmé, že vše prostě nejde napoprvé, a samotné vyhodnocení jednotlivých akcí ve dvě hodiny ráno tak nebylo příliš pozitivní. Čtvrtek vojáci strávili výcvikem bojových drilů pod vedením nejlepších specialistů na tuto činnost v rámci AČR, kterými jsou instruktoři vyškovského Komanda. Po celodenní dřině výcvik zakončilo praktikum vojenské topografie. Samozřejmě v noci, neboť ve dne si již čtvrťáci s orientací v terénu poradí bez problémů. V pátek, když jsme opouštěli srubový tábor, bylo vidět, že vojáci si kromě únavy odvážejí spoustu nových zkušeností a zážitků. Každý z nich bude jistě posilou jednotky, kam nastoupí.
Autor: Luděk Rak
