Ve zcela zaplněné posluchárně brněnského Komunitní centra pro válečné veterány   v úterý 13. května 2025 proběhla beseda, která zanechala v srdcích všech přítomných hlubokou stopu. Byla to událost plná emocí, sdílených pocitů a opravdového lidského příběhu, který je připomínkou odvahy, odhodlání a nezlomné vůle. Hlavními hosty byl novodobý válečný veterán Lukáš Hirka a jeho tatínek – dva muži, které spojila nejen rodinná láska, ale i společná cesta za uzdravením a pomáháním druhým.

Od roku 2012 bojuje veterán s následky vážného poranění mozku, které utrpěl při plnění služebních povinností během mise v Afghánistánu. Jeho život se v jediném okamžiku obrátil vzhůru nohama – od plně funkčního profesionálního vojáka k člověku, který musel znovu objevovat základy běžného života.

Ale právě tehdy se ukázala skutečná síla lidského ducha. Společně se svým otcem, který se stal jeho oporou, terapeutem i motivátorem, vyprávěli o náročné cestě rehabilitace, každodenním překonávání bolesti a únavy, ale také o tom, jak důležitá je víra, trpělivost a láska. Hlavní roli za uzdravením Lukáše měla rodinná pospolitost a láska k životu, zejména pomoc matky, otce a mladšího bratra Tomáše s jeho ženou Lucií.

Navzdory omezením veterán sportuje, vzdělává se, aktivně se podílí na osvětě a pomáhá dalším lidem, kteří se ocitli v těžké životní situaci. Jeho příběh není jen o ztrátě, ale hlavně o nalezení nové životní cesty, hlubšího smyslu a schopnosti rozdávat naději.

Beseda se proměnila ve chvíli tichého zamyšlení, sdílení i vděku – nejen za zdraví a bezpečí, ale i za lidi, kteří se pro druhé neváhají obětovat. Ať už jako vojáci v misích nebo jako blízcí, kteří po návratu drží své milované nad vodou.

Byla to silná zkušenost, připomínající, že skutečná odvaha se často neprojevuje navenek, ale v tichém, každodenním úsilí nevzdat se a jít dál. Příběh Lukáše Hirky je toho živým důkazem.

Autor: Luce Sedláková, foto: prap. Mgr. Eva Staňková