„Pro Univerzitu obrany se jako nejzajímavější jeví možné budoucí propojení na firmu Quantum Telecommunication Italy, která má zájem podávat projekty do Evropského obranného fondu (EDF) v oblasti využití kvantových technologií pro kybernetické aplikace a kvantovou distribuci klíčů,“ uvádí prorektor UO pro vědeckou a expertní činnost plukovník Jan Bořil jako jeden z výsledků své účasti na akademicko-podnikatelské misi, která byla součástí cesty prezidenta ČR Petra Pavla do Itálie ve dnech 27. – 29. listopadu. Velvyslanectví České republiky v Římě při této příležitosti uspořádalo společně se Svazem průmyslu a dopravy ČR a Svazem italských průmyslníků Confindustria v jejich reprezentačních prostorách Česko – italský podnikatelský meeting (Czech-Italian Business Meeting).
Mise přinesla možnost rozšířit některé formy již probíhající spolupráce v rámci mezinárodních projektových výzev EDF, ale i některé vybrané projekty permanentní strukturované spolupráce (PESCO) či organizace pro vědu a technologie NATO. Jde především o oblasti výzkumu průlomových technologií, jako jsou autonomní systémy, vesmírná doména, moderní materiály nebo již zmíněné kvantové technologie. Kromě nich může UO získat další zajímavé propojení se společností BLUE Engineering v oblasti letectví, kde tato firma participuje na spoustě národních i mezinárodních projektů a pro UO se zde nabízí možnost řešení v oblasti bezpilotních prostředků.
Prorektor Bořil v průběhu mise informoval prezidenta Pavla o účasti Univerzity obrany v konsorciích žádostí o projekty EDF v oblastech opatření proti hrozbám CBRN a využití nové generace autonomních prostředků k provádění protiopatřením proti improvizovaným výbušným zařízením. Prezidenta zajímala i otázka vzdělávání a propojení univerzit, kde UO již má probíhající spolupráci v programu Erasmus+ s Univerzitou v Janově a s dalšími šesti je v jednání, mimo jiné s Polytechnickou univerzitou v Miláně. S touto vzdělávací institucí Univerzita obrany spolupracovala již v roce 2021 v konsorciu, které podávalo projekt EDF k technologiím pro budoucí stíhací letoun 6. generace.
Možnosti spolupráce byly během mise projednány i s jejími účastníky z České republiky, týkaly se například kybernetického testovacího prostředí, využití umělé inteligence v oblasti softwarového biometrického rozpoznání řeči, či vývoje léčiva proti onemocnění COVID-19.
Autor: Viktor Sliva
