Jedním z památných dnů resortu Ministerstva obrany je 15. září. Toho dne v roce 1940 se uskutečnilo největší střetnutí německé Luftwaffe s britskými stíhači Královského letectva za druhé světové války. Se stejným dnem je spojena velmi úspěšná bojová účast československých stíhačů při odrážení německých náletů na Londýn.

Po okupaci ČSR německými vojsky odešlo do zahraničí více než 1000 československých pilotů. Tito piloti, jejichž odchod organizoval především tehdejší Svaz československých letců, se pak zúčastnili v září 1939 bojů v Polsku, v roce 1940 ve Francii a posléze ve Velké Británii. Právě v britské RAF během Bitvy o Británii tvořili Čechoslováci asi osm procent celkového počtu britských stíhacích letců.

Čs. letci byli ve Velké Británii začleněni přímo do dobrovolnické zálohy Královského letectva, v němž nejprve vytvořili 310. stíhací peruť a 311. bombardovací peruť, později vznikají 312. a 313. stíhací perutě. Od srpna 1940 do května 1945 provedli naši letci přes čtyřicet tisíc bojových letů, zneškodnili více než 300 německých letadel, potopili několik lodí a ponorek a svrhli na válečně důležité objekty přes milion kilogramů pum. Pětiletou účast ve válce však čs. letectvo zaplatilo smrtí více než pěti set svých příslušníků.

Když si člověk uvědomí, za jakých okolností se čs. letci vydávali do války, aby mohli bojovat za svou zemi, naplní ho vůči nim obrovský obdiv a úcta. Úkolem dalších generací je, aby rozvíjely jejich odkaz i tradici, která dokáže překlenout propast času a zabránit zapomnění. Zvláště jedná-li se o ty statečné příslušníky národa, kteří za svou vlast obětovali to nejcennější – své životy.

Autor: Pavel Pazdera, foto: VÚA-VHA Praha