Hlavním cílem druhého ročníku celorepublikové robotické soutěže „Kybernoid23“, pořádané Katedrou vojenské robotiky, byla podpora středoškolských studentů působících v oblasti robotiky, kybernetiky, či příbuzných oborů, a to zábavnou formou. Studenti v rámci soutěže mohli prokázat svoje znalosti, dovednosti i šikovnost. Úkolem bylo sestrojit autonomního robota, který by v prostředí bludiště, představujícího zjednodušený model bojiště, nalezl zájmový objekt (např. potenciálního zraněného, zásobu munice, potravin atd.) a byl ho schopen přepravit do vyčleněného lékařského či logistického centra.
Akce se konala v součinnosti s Velitelstvím výcviku a Vojenskou akademií ve Vyškově v prostorech Centra simulačních a trenažérových technologií (CSTT). Díky tomu si tak v rámci doprovodného programu mohli jak soutěžící studenti, tak diváci – žáci z 6.-8. tříd místní základní školy – vyzkoušet vojenské simulátory pro jízdu ve vojenské technice, simulátor střelby a další.
Oblast vývoje autonomních systémů jak z hlediska konstrukce robotů, tak z hlediska aplikace sofistikovaných algoritmů ovšem není triviální záležitostí, i přesto, že se prostředky umělé inteligence stále častěji objevuji ve všech sférách civilního i vojenského života. Naprosto nutným předpokladem je kontinuální úsilí a aktivita vedoucí k udržení nejvyšší úrovně na poli vědy a techniky. Ti, kdož nepochopili tento trend nyní, ho v budoucnu již zřejmě nedostihnou a ztráta kontaktu s technologickým pokrokem může mít tristní následky – s tímto vědomím přivítali pořadatelé soutěže účastníky z několika středních škol, kteří se celý rok snažili zkonstruovat autonomní roboty.
Oproti loňskému ročníku byla zvýšena obtížnost úlohy. Nejednalo se již jen o pouhou otázku samotného autonomního pohybu robota a nalezení východu z bludiště, ale úkol byl podstatně komplexnější. Vozidla měla v prostoru bludiště nalézt zájmový předmět – zelenou krabičku s magnetem označenou ArUco tagem a dopravit ji do jiného, shodně označeného, předem neznámého místa v bludišti. Ačkoli se zadání úlohy zprvu nezdálo příliš obtížné a i z diskuze se studenty vyplynulo, že bylo plně pochopitelné, přesto se nakonec nenašel výherce, který by dosáhl cíle. Robotické prostředky se totiž nesoustředily pouze na algoritmus určující správný směr pohybu a optimalizaci trasy přesunu, ale šlo též o soustavné monitorování 3D prostoru, vyhledávání zelené krabičky – „raněného vojáka“ – a vyhodnocování datové komunikace v reálném čase. Dle očitých svědků – doprovázejících pedagogických pracovníků – zkoušky robotů na domácích cvičištích probíhaly slibně, bohužel v reálném bludišti nastaly komplikace. I přítomný náčelník štábu plk. Ing. Hynek Pavlačka tuto situaci komentoval slovy: „Kde jsou robotické prostředky a nové technologie, tam můžeme očekávat i problémy.“ Potvrdil tak myšlenku, že autonomní pohyb není tak jednoduchý, jak se může zdát.
V každém případě je chvályhodné odhodlání studentů věnovat se výše zmíněné problematice. Budoucnost moderního válčiště, těsně spjatá s prostředky umělé inteligence, které mohou zabezpečit plnění jak životu nebezpečných, tak časově kritických úloh je neoddiskutovatelným faktem, a právě rozvoj digitálního bojiště bude zejména v rukou a nápadech mladé generace. Proto není jiná lepší investice než kontinuální podpora vědeckého úsilí mládeže, a to i formou medializace a propagace, což zajistila Česká televize, která z akce odvysílala reportáž v rámci „Událostí v regionech“.
Autoři: Dana Křišťálová, Josef Kříž, Tomáš Túró
Foto: Tomáš Túró a Viktor Sliva
