Ve dnech 17. a 18. září proběhla konference Ozbrojené síly a československý stát, jmenovitě její šestý ročník. Jak napověděl název letošního setkání, jeho tématem byl pobyt ruských a sovětských ozbrojených sil na území Československa v letech 1914 až 1991.
Účastníky konference, jež proběhla na Klubu Univerzity obrany, přivítal proděkan pro vědeckou činnou Martin Vlkovský. Krátce po desáté hodině pak začalo vlastní jednání. Dopolední blok se zaměřil na období před rokem 1945. V jeho rámci vystoupilo pět vojenských historiků, Peter Chorvát, Kateřina Sommerová, Karel Straka a Aleš Binar; ti se zaměřili na méně probádaná témata, jakými jsou přítomnost ruských vojáků na českém a slovenském území za první světové války, důsledky československo-sovětského spojenectví a skladba příslušníků Rudé armády.
Po přestávce na oběd následoval první odpolední blok. Ten patřil Michalu Němečkovi, Davidu Pazderovi, Vladimíru P. Poláchovi a Petru Žižkovi, kteří se zaměřili na poválečné období, především prozkoumali téma budování mýtu Rudé armády, jež však bylo v ostrém kontrastu s nešťastnými zásahy sovětských poradců do procesu vývoje zbraní a s kriminální činností sovětských vojáků. Po nich následovala trojice Stanislav Polnar, Prokop Tomek a Daniel Povolný, jejichž příspěvky se týkaly okupace Československa v roce 1968, přítomnosti sovětských sil a jejich represivní role.
Poslední, závěrečný blok, otevřel Patrik Varga. Ten prozkoumal badatelský potenciál, který představují nápisy, jež po sobě zanechaly sovětští vojáci dislokovaní na Libavé. Blok a fakticky i celé setkání uzavřela dvojice Jan Břečka a Lukáš Lexa, kteří představili komplikovaný vývoj nedokončeného památníku brněnsko-bratislavské operace v Křepicích.
Druhý den konference patřil již ryze organizačním náležitostem, neboť textovým výstupem bude knižní publikace, jejíž vydání se plánuje na podzim příštího roku.
Navzdory povodňové situaci se podařilo konferenci úspěšně uskutečnit, nicméně ne všichni avizovaní účastníci mohli nakonec dorazit. I tak byly na konferenci zastoupeny klíčové instituce bádání v oblasti vojenské historie. Kromě Univerzity obrany se jednalo o oba vojenské historické ústavy, v Praze i v Bratislavě, olomouckou Palackého univerzitu, Univerzitu Pardubice, Ústav pro studium totalitních režimů, Moravský zemský archiv a o Moravské zemské muzeum.
Autor: Aleš Binar, foto: Viktor Sliva
