Pokud si chceme připomenout, jaký význam pro vojenství má meteorologie, jejíž Mezinárodní den připadl na čtvrtek, stačí si vzpomenout na jednodenní odklad zahájení spojenecké invaze v Normandii v roce 1944 pro špatnou předpověď počasí, který pravděpodobně rozhodl o úspěšném výsledku této operace. Přípravou odborníků, jejichž informace mohou mít operační význam pro rozhodování velitelů, se věnuje i Univerzita obrany. Jeden z pracovníků Katedry geografie a meteorologie nadporučík Ing. David Sládek, Ph.D. se nedávno vrátil ze Spojených států, kde díky prestižnímu Fulbrightovu stipendiu pracoval na výzkumném projektu s názvem Tvorba automatizovaného systému pro podporu bezpilotních systémů.

Původním záměrem projektu bylo vytvořit systém automaticky sbírající, vyhodnocující data a případně vytvářející předpovědi. Vzhledem k charakteru tamních dostupných dat bylo zaměření projektu změněno, což v důsledku zvýšilo možnost uplatnění jeho výsledku. „Na základě mého výzkumu vznikl nový projekt, na kterém se spolu kolegy univerzity v Salt Lake City budu dále podílet. Mám z toho dobrý pocit, že jsme našli něco společného, na čem jsme mohli spolupracovat,“ ohlíží se za výsledkem svého pobytu nadporučík Sládek.

Podstatou původního projektu bylo využití neprofesionálních meteorologických stanic. „Za pomoci metod strojového učení, umělé inteligence a především statistiky jsem se snažil určit kategorie stanic různých provozovatelů, jejich spolehlivost, význam jejich umístění a také stanovit metody, jak tyto informace využít,“ říká David Sládek. Jednou z možných aplikací dat ze stanic, kterým meteorologové „nevěří“, jsou krizové situace, kdy informace z daného místa mohou o situaci napovědět mnohem více, než údaje z desítky kilometrů vzdálené profesionální stanice.

A ještě jeden přínos mělo pro nadporučíka Sládka Fulbrightovo stipendium. Své studenty se snaží motivovat prací s konkrétními daty a připravuje výuku, během níž uplatní poznatky získané prací na svém výzkumném projektu během americké stáže.

Autor: Viktor Sliva