„Environmentální osud je technický termín, který znamená chování látky v daném prostředí, tedy co se s ní děje poté, co se v daném prostředí začne nacházet,“ popisuje zaměření své vědeckovýzkumné činnosti kapitán Ing. Tomáš Rozsypal, Ph.D., starší asistent Oddělení chemické a radiační ochrany ÚOPZHN. Svou pozornost věnuje právě environmentálnímu osudu bojových chemických látek a jejich degradačních produktů a analytické přípravě kontaminovaných vzorků. Za svou vědeckou práci v roce 2023 převzal na květnovém zasedání Vědecké rady UO Cenu rektorky za vědeckou činnost.

„Zabývám se zejména aktuálními bojovými chemickými látkami, tzn. nervově paralytickými a zpuchýřujícími. Zkoumám jejich chování v urbanizovaných prostředích typu městských matric, tedy různých, zejména pevných povrchů, které se nacházejí v městských oblastech,“ říká oceněný vědec. Za příklad takové situace dává použití bojových látek v Sýrii a upřesňuje: „Zjišťuji, jak dlouho látka setrvá na daném povrchu, tedy asfaltu, či betonu nebo na střešní krytině a jak dlouho se dá získaný vzorek použít jako důkazní materiál, případně jestli se ta látka přemění v něco jiného a my jsme schopni ve vzorku prokázat tento degradační produkt.“

Kapitán Rozsypal se v poslední době věnoval především nervově paralytické látce A-234, tedy nechvalně známému novičoku a byl překvapen jednou z jeho vlastností: „Ve srovnání s látkami, které se považují za persistentní, tedy dlouhodobě setrvávající v daném prostředí, je A-234 extrémně persistentní – zůstává na některých površích v původní vysoce toxické formě až několik měsíců.“

Kromě již popsané problematiky se kapitán Rozsypal zabývá i otázkou dekontaminace bojových látek, která nabízí k bádání několik nových směrů. „Zkoumáme možnosti využití nanočástic, jejich aplikace ve formě prášku, které by mohly být následně použity například k dekontaminaci citlivých povrchů. Tato oblast není ani v rámci Armády ČR ani NATO dosud komplexně vyřešena.“

Autor: Viktor Sliva, foto: autor a archiv Tomáše Rozsypala