Vedle státního svátku Dne vzniku samostatného československého státu si 28. října připomínáme i památný den z historie české armády, který je spojen s bojem příslušníků naší obrněné brigády u města Dunkerque v roce 1944. Československá samostatná obrněná brigáda ve Velké Británii, zasazená do obléhání severofrancouzského přístavu Dunkerque, podnikla 28. října svou první a úspěšnou bojovou akci proti obklíčeným německým jednotkám.
Československá samostatná obrněná brigáda se přeplavila do Francie 30. srpna 1944, kde však prozatím zůstávala v záloze. Velitel brigády plukovník Alois Liška žádal české úřady ve Velké Británii, aby byli českoslovenští vojáci odesláni na frontu a aby brigáda byla doplněna požadovanou technikou. Britská strana se však obávala toho, že brigáda nebude moci nahrazovat vlastní ztráty, proto nechtěla čs. vojáky pověřit úkoly na hlavní frontě. Přesto postupně doplňovala stavy bojové techniky a na přelomu srpna a září 1944 byla přesunuta k francouzskému přístavu Dunkerque, který byl, ač obklíčen, v moci německých vojsk. Kolem města byly vybudovány tři obranné linie, síť plavebních kanálů umožňovala Němcům v případě nutnosti zatopení značné části předpolí. Ve městě se nacházelo dvanáct tisíc příslušníků německých vojsk, z toho tvořili asi 2 tisíce příslušníci Waffen SS.
Nasazení u Dunkerque nebyl pro brigádu jednoduchý úkol. Aby mohla vůbec obsadit pozice na téměř třicet kilometrů dlouhém perimetru, musela ze dvou tankových praporů vytvořit pěší bojové skupiny. V záloze brigády zůstaly jen tři roty. První boje ukázaly, že úkol brigády bude skutečně spočívat především v průzkumné činnosti, v kontrolování aktivit daleko silnějšího nepřítele a v dělostřelecké činnosti.
První větší ofenzíva československých jednotek se odehrála 28. října v den státního svátku ČSR. Příslušníci pěchoty podporovaní 2. tankovým praporem provedli útok, při němž nepřítel odepsal ze stavu 50 mrtvých a 14 zajatých. Ještě téhož dne byl proveden druhý útok, při kterém padlo 150 Němců, 6 důstojníků a 360 mužů padlo do zajetí. Československá brigáda měla menší ztráty, celkem při obou akcích padlo 36 mužů, 3 zůstali nezvěstní. Příčinou československého úspěchu byla výhradně důkladná příprava a ukázková součinnost jednotlivých druhů zbraní. K úspěchu brigády blahopřál i velitel britské 21. skupiny armád maršál Montgomery.
Československá samostatná obrněná brigáda dostala na podzim 1944 úkol odpovídající jejím silám a beze zbytku jej splnila. Zároveň postavila chybějící jednotky, docvičila a zocelila je. Získala si u nepřítele patřičný respekt a do své vlasti se přesunula krátce po osvobození. Svojí přítomností v západních Čechách pomohla brzy uklidnit poválečnou situaci a v následujících třech letech se dobře vycvičení a v bojových podmínkách vyzkoušení vojáci a důstojníci brigády stali pilířem nových obrněných jednotek československé armády.
Autor: Pavel Pazdera, foto: ÚVA-VHA Praha
