„Byl to docela deštivý den, ale to jsem ani moc nevnímala, protože jako začínající voják jsem to brala jako velký krok a závazek bránit naši republiku. Jelikož to pro nás, nováčky, bylo první velké vystoupení na veřejnosti, kam se na nás navíc přišli podívat i rodiče a příbuzní, o to silnější byly moje pocity, moc jsem si to užila,“ vzpomíná na svou vojenskou přísahu poručice inženýrka Jana Cendelínová, která dnes působí na svém prvním pracovišti – 24. základně dopravního letectva Praha – Kbely. Ve čtvrtek 27. října se v jejích stopách vydají stovky letošních nováčků.
Svůj čestný závazek vojáka učinila Jana Cendelínová právě před pěti lety. Letos na konci července se již jako absolventka Fakulty vojenských technologií se zaměřením na leteckou avioniku a výzbroj stala hlavní postavou ceremoniálu slavnostního vyřazení studentů. Symbolicky právě na její rameno položila rektorka-velitelka Univerzity obrany brigádní generálka Zuzana Kročová univerzitní insignii v podobě meče na znamení úspěšného absolvování studia.
A přitom bylo rozhodnutí Jany Cendelínové studovat na vojenské škole spontánním nápadem na poslední chvíli na základě informací její staršího spolužáka z gymnázia Tanvald, který tou dobou již na Univerzitě obrany studoval. „Měla jsem původně zamířeno na ČVUT na strojárnu, nicméně mě UNOB zlákal především měsíční výplatou při studiu a také pravidelnými vojenskými výcviky, protože jsem velmi akční člověk a přišlo mi to jako zajímavé dobrodružství, které bych na jiné škole nezažila,“ popisuje Jana své někdejší rozhodnutí. Do té doby příliš zkušeností s armádou neměla, jen se párkrát účastnila vojenských ukázek, například na akcích jako jsou Bahna: „Z nich mám spoustu plakátů s vojenskou tematikou. Těmito plakáty mám vyzdobený svůj dětský pokojíček doma ve Velkých Hamrech v okrese Jablonec nad Nisou.“
Původní strojařské zaměření přesměrovala studentka Cendelínová k elektru: „Víc mě bavilo, protože se vše řídí danými pravidly a mnoho věcí si v této oblasti může člověk logicky odvodit. A také mi strojní výkresy moc nešly a bylo mi to celkem cizí.“ Další aspekt, který rozhodl o její specializaci, byl blízký vztah k letectví: „Práce s leteckou technikou je pro mě velmi zajímavá, ráda zkoumám, jak věci fungují a momentálně se těším, až plně porozumím všem systémům na letadlech, na kterých budu pracovat. Možná na výběr oboru měl vliv i můj taťka, jehož koníčkem je letecká modelařina, a tak doma máme spoustu RC modelů letadel.“
Nakonec se poručice Cendelínová zaměřila na oblast snímačů. I díky tomu se postupně od úplných začátků naučila programovat, což pak uplatnila při přípravě diplomové práce. V ní se zabývala integrací inerciální měřicí jednotky s dalšími zdroji navigačních informací, kdy se snažila vyřešit dva úkoly: aby nepilotovaný letoun (UAV) měl informaci o své poloze jak ze svých vnitřních senzorů, tak i z globálních navigačních satelitních systémů, a pak taky, aby se tyto dva odlišné principy zjišťování polohy navzájem doplňovaly, a vytvořily tak přesnější a odolnější navigační řešení.
Za nejlepší období svého studia považuje Jana studijní pobyty v polské Vojenské letecké akademii v Dęblinu a ve francouzském Saint-Cyru: „Byla jsem v zahraničí, potkala jsem spoustu nových kamarádů, zlepšila jsem angličtinu, francouzštinu a taky okusila dost skvělých zážitků. A navíc jsem vypadla ze stereotypu, který byl na univerzitě. Občas to chce změnu, přeci jen pět let studia je dlouhá doba.“
V Dęblinu také Jana dosáhla jednoho ze svých sportovních úspěchů během studia. V mezinárodní konkurenci obsadila 2. místo v tamním běžeckém závodě. Největší podobný domácí úspěch se jí podařil v roce 2019, kdy v týmu se dvěma spolužáky vyhrála v hlavní kategorii branného závodu v Hradci Králové. Zúčastnila se také vojenské pouti do francouzských Lurd.
Poznatky získané zpracováním diplomové práce se poručice Cendelínová nyní pokusí uplatnit na svém prvním působišti – 24. základně dopravního letectva Praha – Kbely: „Sice jsem na svém místě teprve chviličku, ale zatím můžu říct, že je to skvělé místo, protože práce na letadlech mě baví, a i když ještě toho moc jako nováček neumím, jsem moc ráda za své starší kolegy, kteří si mě vezmou k práci a vše mě učí.“
Do místa svého prvního pracovního nasazení teď Jana Cendelínová dojíždí díky svému splněnému snu. Už za studií si pořídila Mazdu MX-5 NA Miata. „Je to takový legendární lehký malý sporťáček s pohonem zadních kol. První generace vyniká vyklápěcíma očima, což jí velmi sluší,“ uzavírá jedna z letošních nejlepších studentek Univerzity obrany Jana Cendelínová.
Autor: Viktor Sliva, foto: archiv Jany Cendelínové
