Katedra toxikologie a vojenské farmacie Vojenské lékařské fakulty UO nedávno dostala možnost vstoupit do světa médií a okomentovat v podcastu Českého rozhlasu Vinohradská 12 případ kolem úmrtí ruského opozičníka Alexeje Navalného. Ten měl být podle závěrů několika evropských zemí otráven neurotoxickou látkou epibatidinem, která je známá například z jedovatých amazonských žab rodu pralesnička. Úkolu přenést odborné poznatky do podoby srozumitelné běžným posluchačům a přitom zachovat všechna fakta se zhostil starší asistent Katedry toxikologie a vojenské farmacie VLF kapitán Lukáš Górecki, který svůj pohled na problematiku vysvětlil následujícím způsobem:
Je potěšující, že si Český rozhlas v této souvislosti vzpomněl na dlouhodobou spolupráci s Armádou České republiky, jejímž cílem je mimo jiné také poskytovat veřejnosti odborné komentáře k různým bezpečnostním a vojenským tématům. V době, kdy je veřejný prostor často zaplněn zjednodušenými nebo zavádějícími informacemi, je přítomnost odborného vysvětlení mimořádně důležitá. Na druhou stranu to klade vysoké nároky na ty, kdo mají složitá témata vysvětlovat. Odborník musí být schopen převést komplexní vědecké poznatky do srozumitelné podoby tak, aby jim rozuměla i laická veřejnost, aniž by přitom docházelo ke zkreslení faktů.


V případě komentáře pro Český rozhlas byla oslovena naše katedra, která se dlouhodobě věnuje toxikologii a problematice chemických látek, včetně jejich možného zneužití v kontextu chemického válečnictví nebo terorismu. Akademická pracoviště přirozeně usilují o publikování vědeckých výsledků v prestižních časopisech a prezentaci na mezinárodních konferencích. To je důležitá součást vědecké práce. Neméně důležité je však dokázat tyto poznatky komunikovat také směrem k širší společnosti a institucím, které je mohou v praxi využít.
Typickým příkladem může být právě vysvětlení účinku epibatidinu. Pro studenty medicíny by bylo zcela přirozené říct, že „epibatidin je účinný agonista nikotinových acetylcholinových receptorů, který při dlouhodobé stimulaci vyvolává jejich desenzitizaci“. Pro posluchače rozhlasu je však potřeba podobné sdělení převést do srozumitelnější podoby a vztáhnout ho k jejich každodenní zkušenosti, tedy k věcem, se kterými se běžně setkávají ve svém životě. Proto se nakonec v rozhovoru objevilo přirovnání k „superúčinnému nikotinu“. Výsledný efekt lze pak vysvětlit jednodušeji: „ačkoliv mozek stále vysílá pokyny k dýchání, svaly už na ně nedokážou reagovat a člověk se nakonec udusí“. Podobně je tomu i u popisu toxicity. Odborník může pracovat s údajem, že „střední letální dávka (LD50) se při perorálním podání pohybuje v řádu jednotek miligramů“. Pro laika je však mnohem srozumitelnější přirovnání k něčemu známému, například k několika zrnům písku či zrnku rýže.
Jsem proto rád, že Vojenská lékařská fakulta Univerzity obrany této oblasti věnuje pozornost. Pořádá například semináře zaměřené na pedagogické dovednosti, základy vědecké práce i komunikaci odborných témat směrem k veřejnosti. Účastníme se také akcí pro veřejnost, kde nebývá o nouze ani o dětské návštěvníky – například Veletrhu vědy, největší populárně-naučné akce v České republice, kterou pořádá Akademie věd ČR. Často se říká, že skutečný odborník je ten, kdo dokáže svou práci vysvětlit i třeba šestiletému dítěti. Schopnost srozumitelně vysvětlovat složitá témata je totiž nedílnou součástí naší práce i našeho poslání, proto bychom na ni neměli zapomínat.
Odkaz na rozhovor v podcastu zde: https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/navalneho-mel-zabit-superucinny-nikotin-toxikolog-vysvetluje-puvod-ruske-lasky-k_2602200600_lar
Text: Pavlína Pospíšilová Šífová s využitím podkladů Lukáše Góreckého, foto autorka a archiv Lukáše Góreckého