Ve dnech 20. až 21. května tohoto roku zorganizovali příslušníci Katedry palebné podpory (dále jen katedra) Fakulty vojenského leadershipu experimentální měření, které bylo navázáno na ostré střelby minometné čety ze 44. lehkého motorizovaného praporu. Na uvedeném zaměstnání bylo řešeno několik vědeckých úkolů, které byly velmi rozdílné a které by nebylo možné bez ostré střelby zrealizovat. Podílely se i vědecké organizace mimo Univerzitu obrany, konkrétně Ústav chemických procesů Akademie věd ČR (UCHP AV), 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy a dvě složky Vysokého učení technického v Brně (Ústav procesního inženýrství a Fakulta chemická), se kterými Katedra palebné podpory navázala spolupráci.

Oblasti, které byly v rámci experimentálního měření řešeny, byly skutečně široké. Byly řešeny jak přímo vojenské vědecké úkoly, tak i vědecké úkoly, které jsou primárně zaměřeny na zdravotnické a ekologické oblasti. První řešenou oblastí byly dopady dělostřelecké střelby na životní prostředí, což je problém, který zejména v kontextu aktuální války na Ukrajině zásadním způsobem vyvstává a zabývá se jím velké množství vědecko-výzkumných institucí. Touto problematikou se katedra zabývá již více než rok, kdy první měření provedla společně s UCHP AV a VUT již v minulém roce. Uvedené střelby tuto problematiku dále rozpracovávají zejména v kontextu jiného typu munice a environmentálních dopadů nejen na půdu ale i na rostliny.

Druhé experimentální měření bylo zaměřeno na vliv střelby těžkých zbraní na jejich obsluhu. V této oblasti příslušníci katedry identifikovali velká rizika spojená s modernizací dělostřeleckých efektorů a zvyšování jejich dostřelu, což se může významně negativně projevovat i zdravotními vlivy na obsluhy. Z tohoto důvodu byl společně s UCHP AV a 1. LF UK navržen postup měření projevů dělostřeleckých zbraní a dále zdravotního stavu obsluh.

Třetí měření opět navazuje na experimenty, které katedra připravila a zrealizovala již v minulém a letošním roce. Konkrétně se jednalo o možnosti využití malých bezpilotních prostředků pro vedení dělostřeleckého průzkumu. V této oblasti studenti a příslušníci katedry ověřovali metodiku a postupy, které navrhli pro činnosti bezpilotních prostředků ve prospěch dělostřelectva. V této oblasti byla experimentální střelba velice úspěšná a potvrdila správnost navržených řešení.

Poslední řešenou oblastí byl studentský projekt ničení minových polí dělostřelectvem, ve kterém bylo cvičné minové pole postřelováno minomety a výsledek byl hodnocen. Navržená koncepce teoreticky rozpracovává možnost bojového odminování ploch právě dělostřelectvem, což by i v kontextu poznatků ze současné války na Ukrajině mohlo mít zásadní dopady na činnost podporovaných jednotek.

Zaměstnání bylo velice přínosné, protože bylo získáno několik různých sad dat, což umožní výrazně rozpracovat teoretické návrhy a zaměřit se na konkrétní problémy ve všech zkoumaných oblastech. Nemalým přínosem je také rozvoj spolupráce s ostatními vědecko-výzkumnými organizacemi, což napomůže v dalším řešení publikační činnosti a projektového úsilí. Zásadní poděkování patří příslušníkům 44. lmopr, bez kterých by celé experimentální zaměstnání nemohlo proběhnout.

Autor a foto: Jan Ivan